Jezero Ejpovice zabírá plochu 50 hektarů a je hluboké 50 metrů.
Jedná se o starý důl na železnou rudu. Železo se v povodí Klabavy těžilo a zpracovávalo sice už půl tisíciletí, ale komunisté se rozhodli otevřít velkolom, i když všechny rozpočty ukazovaly, že se to ekonomicky nevyplatí. Lom Ejpovice fungoval jen v letech 1954-1967. Kvůli němu byla postavena přehrada Klabava a také byly proraženy Ejpovické tunely ve skále vpravo od lomu. Důvodem byla ochrana lomu Ejpovice před velkou vodou z Klabavy. Teď je Klabava jen rekreační vodní plochou.
Na levém jižním břehu jezera Ejpovice funguje centrum wakeboardingu a v provozu je kemp. Na pravém východním břehu je písečná pláž a koupání je zde zdarma.
Nad severním břehem se strmě tyčí chráněné Ejpovické útesy.
Před půl miliardou lety to byly pobřežní skály na břehu mělkého moře. Buližníkové útesy v době ordoviku, tedy v prvohorách, byly součástí superkontinentu Gondwana a stály v oblasti dnešní Antarktidy, tehdy bez ledu. Později se pomocí bakterií v moři vysráželo železo a mimo jiné ve středních Čechách vznikla ložiska železa, která využíváme dodnes. Ještě později se Gondwana posunula, že dnešní Sahara byla na jižním pólu a zalednila se. Kvůli tomu klesly hladiny světových oceánů o sto metrů. Na konci ordoviku pak došlo k druhému největšímu vymírání druhů na naší planetě, jehož příčiny nejsou zatím jasné.
To už ale Ejpovické útesy zmizely hluboko pod zemský povrch, na který se znovu dostaly až během těžby železa.
Množství vody přitékající do jezera Ejpovice reguluje jez na Klabavě, který část proudu odklání do tunelů okolo jezera. Pod ním jsou ještě čtyři kamenité a betonové kaskády, které lze splout na kajaku jen za ideální hladiny.
Okolo kempu vede cyklotrasa číslo 3 z Plzně do Rokycan a dále do Brd. Na březích je povolen rybaření za obvyklých podmínek. Na podzim se v okolí houbaří.
HORYDOLY: Dolní Klabava na podzim na kajaku