Hladina Lítožnického rybníka zabírá plochu 8 hektarů. Rozlévá se v širokém mělkém údolí na okraji pražské obce Dubeč. Napájí ho Říčanský potok. Patří do přírodní památky Lítožnice a přírodního parku Říčanka.
Nejlepší koupání je u západního břehu, kde jsou rovné louky a částečně písčité pláže. Přístup do vody je možný také přímo z hráze po kamenném opevnění.
Uprostřed rybníku je ostrov a vzrostlé stromy. Podél východního břehu jsou bažiny, křoví a rákosí.
Starobylé městečko Dubeč
Dubeč, která mívala status městečka, je ukázkou, že staré osídlení se mění jen málo. Náměstí, tvrz s hospodářskými budovami, rybníček na potoce a most přes Říčanský potok slouží pro čtyři silnice směřující do čtyř světových stran. Kostel stojí na návrší, hospoda na návsi.
Vždyť Dubeč stála v podobném půdorysu už někdy po roce 1000! Ale ještě před tím zde Germáni vyráběli kovové nástroje a šperky v době bronzové zhruba 1500 let před naším letopočtem. V době, kdy Římané ovládali Evropu, tavilo se tady železo. V roce 1088, když kníže Vratislav založil kapitulu na Vyšehradě, stala se Dubeč dodavatelem dřeva z tehdejších hlubokých dubových lesů do Prahy. Vladislav II. Jagellonský ji roku 1502 povýšil na městečko a místní šlechtic si začal říkat Jan Dubečský z Dubče.
Poslední archeologické objevy poukazují dokonce až na neolit, tedy dobu kamennou, ze které se našly zlomky kamenných nástrojů.
Na vršku Jankov nad Dubčí je výrazné rozcestí U tří kamenů na polní cestě, dříve důležité komunikaci. Pro místní znalce: je to vlastně nad Podleským mlýnem. Tady se měli sejít roku 1608 Rudolf II. se svým bratrem Matyášem a rokovat o budoucím osudu českého království. Jejich poselstva mezi tím jednala v Dubečské tvrzi. Jestli je to pravda nebo ne, nelze ověřit. Jisté je, že v té době Rudolf II. byl římským císařem a českým králem. Matyáš po něm získal oba tituly o čtyři roky později.
Obec Lítožnice zanikla
Lítožnický rybník poprvé zmiňuje 1542 zápis o dělení dědictví mezi Oldřichem a Adamem Zapským. Před 1850 byl vysušen a na jeho místě vznikly louky. 1953 zde byl znovu založen Myslivecký rybník s velikostí jedné třetiny dnešního stavu. 1970 byly přidány další dva rybníky V Mejtě a Nový. Oddělovaly je pouze úzké hráze. 2020 byly hráze mezi jednotlivými rybníky odstraněny, opravena hlavní hráz a odtok. Lítožnický rybník dostal současnou podobu.
Rybník nese jméno po zaniklé obci Lítožnice. Existovala ve středověkých obrysech již po roce 1100. Z let 1351 až 1506 o ní existují písemné kupní smlouvy. Roku 1420 u Lítožnice tábořilo Zikmundovo vojsko. Nejpozději na začátku Třicetileté války byla vesnice prázdná.
Nejprve lidé odešli z tvrze, nedlouho poté ze vsi a nakonec zmizel i kostel svatého Gotharda. Dnes jsou ze všeho vidět jen nepatrné základy vlevo pod hrází rybníka. Zda obyvatelstvo stihla smrtelná nemoc, válečné útrapy, nebo prostě lidé odešli z bahnitého údolí někam na lepší půdu, není známo. Pro představu: Ten rok se začal stavět chrám svatého Petra v Římě, Fernao Magalhaes doplul do Indie, zemřel Kryštof Kolumbus, Albrecht Dürer namaloval Růžencovou slavnost a Mnichov se stal hlavním městem Bavorska.
Doprava
Pěšky nebo na kole po modré turistické značce od autobus z Dubče (1,5 km) nebo od vlaku z Běchovic (3 km).
Pozor na různé zákazy vstupu, protože v okolních polích se staví obrovská silniční křižovatka.