V zatopeném žulovém lomu se provozuje koupání, highjumping, cliffdiving a potápění. Geografický název je Kujalův lom podle posledního majitele a provozovatele těžby.
Skály nad lomem jsou označené číslicemi od 1 do 10 podle výškových metrů, jak je hluboko k dopadu na hladinu. Zároveň jsou to bezpečná místa pro skákání do vody. Skočit lze také z houpačky, pontonu nebo ze skokanského prkna.
U lomu funguje občerstvení a také hřiště na plážový volejbal. V lomu platí zákaz koupání psů.
Parkoviště je v letní sezoně placené. Vstup do lomu zdarma.
Kvalitní žula (přesněji granidoid) se zde těžila od nepaměti. Roku 1926 došlo na využití těžké průmyslové techniky. Roku 1932 v lomu pracovalo 48 zaměstnanců pod vedením pana Kujaly.
Vytěžený kámen se dodával do různých míst Československa na dlažbu, vodohospodářské díla, obecní a státní budovy. Zdejší žulu najdeme například na budově nové techniky v Praze (dnes ČVUT), na dívčích školách v Dejvicích a na Žižkově, byla využita při stavbě zdymadel Štvanice na Vltavě v Praze a Střekov na Labi v Ústí nad Labem (dnes Masarykovo zdymadla) a také je z něho vydlážděná část pražské náplavky.
Kdy byl lom zatopen?
Rok zatopení lomu není přesně znám. Zřejmě se to stalo během 2. světové války nebo pár let po ní.
Během 60. a 70. let minulého století se z lomu stala významná potápěčská lokalita vyznačující se velmi dobrou podvodní viditelností. S příchodem zimy se viditelnost zlepšovala z letních 3 – 5 metrů na 10 – 12 metrů.] Během 80. let zde docházelo každoročně na konci roku k symbolickému zakončení amatérské potápěčské sezony. Jednalo se o karneval s názvem O plaketu kapitána Nema.
V místě obří houpačky na skále 5 metrů nad vodní hladinou stával v minulosti torzo vojenského vrtulníku. Účelem bylo co nejvěrnější navození reálných situací při seskocích do vody s potápěčským vybavením. Helikoptéra byla připevněna na speciálním otočném jeřábu, který se přemísťoval nad vodní hladinu. Výšku seskoku bylo možné upravovat od 3 do 6 metrů.
Jednalo se o vyřazený stroj 51. vrtulníkového pluku z Prostějova. Důvodem byla letecká nehoda, ke které došlo 1979 u prostějovského letiště. Vrtulníku došlo ve výšce 1500 metrů nad zemí palivo z důvodu špatně seřízeného palivoměru. Posádka stroje mjr. Chromec – instruktor, kpt. Madarász, kpt. Jančí, palubní technik Pavel Meričko situaci zkorigovali, že se jim podařilo stroj nasměrovat zpět k letišti. Po tvrdém přistání do pole u letiště se vrtulník převrátil. Nedošlo ke ztrátám na lidských životech. Vrtulník byl z Prostějova přemístěn do Hřiměždic na začátku 80. let minulého století a v první polovině 90. let pak odvezen neznámo kam.
KOUPÁNÍ.cz: Highjump Hřiměždice 2024
ROZHOVOR Orlando Duque: Skoky do bazénu jsou nudné
HORYDOLY.cz: Highjump Hřiměždice 2011
POZOR!!! V lomu se utopili lidé v létě roku 2018 a také 2016. Oba muži zemřeli po nepovedených skocích do vody z velké výšky.