Dnešní trend snědé opálené pokožky se začal rozvíjet až ve 20. letech 20. století. Do té doby bylo opálení projevem tehdejší nižší vrstvy pracujících dělníků. Naopak vyšší vrstva se pyšnila bledou až bílou pokožkou. Ve 20. letech se začaly rozdíly postupně smazávat.
Dalším důležitým mezníkem bylo prohlášení o zdravotních účincích slunečního záření a také počínající výzkumy o fototerapii. Kult opalování začaly postupně propagovat tehdejší ikony Coco Chanel nebo Josephina Baker.
Vzhledem k tomu, že se o rizicích opalování ještě nevědělo, lidé nepoužívali téměř žádné ochranné prostředky, a to až do nedávné minulosti.
Křivice a anémie z nedostatku slunečních paprsků
Ještě na začátku 20. století byla v tehdejší vyšší společnosti zcela běžná bledá pokožka, která prozrazovala vysoké postavení.
Nedostatek slunečního záření ve spojení se špatnou skladbou jídelníčku měl však za následky různé zdravotní problémy. Nejčastěji se objevovala křivice, způsobená nedostatkem vitamínu D, nebo také anémie.
Postupně se společenské stereotypy začaly měnit a bledá pleť byla vnímána jako nezdravá. V té době se vědci začali zaměřovat na fototerapii a její zdravotní přínosy.
Velký vliv na rozšíření opalování měly především tehdejší známé osobnosti, jako byla Coco Chanel, která z opálení udělala nový trend.
Olej bez ochranného faktoru byl oblíbený
Ve dvacátých letech se z opalování postupně stal zaručený lék na téměř všechny zdravotní problémy od únavy až po tuberkulózu. Riziko spálenin kůže nebo rakoviny se v této době vůbec neřešilo.
„Na trhu se však již v roce 1927 objevil první opalovací olej, který chránil pokožku před rizikovými spáleninami. Mnoho lidí ale až do 50. let používalo pouze dětský olej bez ochranného faktoru,“ prozrazuje farmaceutka Klára Minczinger ze společnosti Generica.
Tato módní vlna nezůstala pouze u klasického opalování, ale začaly se používat také tmavé make-upy nebo o něco později i samoopalovací krémy.
Nový pojem SPF i nebezpečný freon
Pojem SPF se poprvé objevil v roce 1963. Zkratka znamená sun protection factor, tedy faktor sluneční ochrany, a vyjadřuje, kolikrát déle lze vystavit kůži s naneseným ochranným prostředkem slunci, aniž by došlo k jejímu zarudnutí.
Stanovení faktoru se řídí množstvím různých norem a předpisů, které vycházejí i z testování ultrafialového záření.
Zvýšení průniku nebezpečného záření ozónovou vrstvou ovlivnil velkou měrou i freon, který se až do 80. let 20. století běžně využíval do chladicí techniky. Ztenčení ozónové vrstvy, ale i nedostatečná sluneční ochrana, znamenalo velký nárůst rakoviny kůže.
Trend opalování narušuje zdraví i dnes
S množstvím různých zdravotních problémů po opalování se v hojné míře setkáváme dodnes. Kromě spálenin a rizika rakoviny kůže či melanomu se lékaři nejčastěji setkávají se záněty rohovky a spojivek.
Všem těmto problémům se vyhneme použitím přípravků s dostatečně vysokým SPF faktorem, ale i nošením slunečních brýlí a klobouků. Neméně důležitá je i péče po slunění.
„Při podrážděné a spálené pokožce, ale i pro prevenci, je vhodné používat pěny a tělová mléka s obsahem panthenolu a vitamínu E. Tyto látky přinášejí úlevu a pomáhají při regeneraci pokožky. Důležitá je pravidelná aplikace po každém slunění, ale i v případě suché pokožky,“ radí Klára Minczinger.
Sluneční záření ovlivňuje také správnou činnost srdce, které je případnou dehydratací, úpalem nebo úžehem namáháno.
Napsala Kateřina Blatná
