Letní počasí stále láká ke koupání a pobytu u vody. Někdo dává přednost umělému koupališti a někdo si jde raději zaplavat do přírody. Každá vodní plocha však nemusí být vhodná ke koupání. Jak poznat, zda je daná lokalita bezpečná a kde zjistit kvalitu koupací vody?
Bazén, rybník nebo řeka
V letních měsících se nabízí hned několik možností, kam se jít vykoupat. Vybrat si můžete mezi umělými koupališti, přírodními koupališti a přírodními plochami. Podle druhu vodní plochy se budou lišit také požadavky na kvalitu vody. Nejpřísnější požadavky musí splňovat umělá koupaliště, přičemž do této kategorie patří plavecké bazény, koupelové bazény, bazény pro kojence a batolata či brouzdaliště.
Provozovatel koupací plochy je především povinen zajistit, aby návštěvníci nebyli vystaveni zdravotním rizikům. To znamená, že je povinen monitorovat například hygienické limity, přemnožení sinic a výskyt odpadů ve vodě.
Obecně je možné se koupat kdekoliv, kde to není zakázáno. Na některých místech je však možné se koupat pouze na vlastní nebezpečí. Je totiž potřeba mít na paměti, že jakost vody není na všech místech kontrolována, typicky třeba v řekách, a nelze tak zjistit, zda je konkrétní řeka bezpečná. „V řece se sice koupat můžete, pokud to není zakázáno, ale je důležité myslet na to, že je to pouze na vaše vlastní nebezpečí,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Zkontrolujte si kvalitu vody
Ministerstvo zdravotnictví vydává každoročně seznam míst, na nichž je v průběhu koupací sezóny monitorována jakost vod. Koupací sezóna obvykle probíhá v období od 30. května do 1. září, jako je tomu i tento rok. Kvalitu koupací vody doporučujeme zkontrolovat na stránkách krajské hygienické stanice, případně na webu Koupací vody. Kvalita vody je rozdělena do pěti stupňů jakosti, od vody vhodné ke koupání, přes zhoršenou jakost vody až po vodu nevhodnou, či dokonce nebezpečnou. „Zpozornět by měli návštěvníci především u čtvrtého a pátého stupně, jelikož koupání v takové vodě už může mít vliv na naše zdraví,“ upozorňuje Eduarda Hekšová.
Do vody čtvrtého stupně, tedy vody nevhodné ke koupání, nelze doporučit vstup zejména dětem, těhotným ženám či osobám s oslabeným imunitním systémem, u nichž jsou zdravotní rizika přirozeně vyšší.
Do vody pátého stupně, tedy vody nebezpečné ke koupání, nedoporučujeme vstup vůbec. U takové koupací plochy se navíc vyhlašuje zákaz koupání, protože hrozí akutní poškození zdraví.
„Před samotným vstupem do vody je nicméně potřeba provést i vlastní obhlídku místa na přítomnost znečištění,“ uvádí Eduarda Hekšová a dodává: „Vhodné je také posoudit, zda voda nepáchne a není zakalená.“ Nedoporučujeme koupat se ve vodě, kde je větší počet uhynulých ryb či v případě, že voda zapáchá.
Informování přímo u koupaliště
Jakmile voda přestane splňovat požadovanou jakost, tak má provozovatel povinnost o této skutečnosti informovat veřejnost. Informace o znečištění musí být vyvěšena u všech pokladen při vstupu na koupaliště. U vodní plochy, kde obvykle nebývají pokladny a nevybírá se zde vstupné, musí provozovatel taktéž veřejnost informovat o znečištění a tuto informaci vyvěsit na viditelném místě blízko koupaliště. Informace o znečištění, případně o zákazu koupání, musí být návštěvníkům přístupná po celou dobu trvání znečištění vody.
V případě, že by provozovatel vodní plochy nedodržel povinnost vás informovat o její závadnosti a vám by pobyt ve vodě způsobil zdravotní komplikace, mohl by odpovídat za vaši újmu.
Lucie Korbeliusová
